VENDULA ŠEVČÍK
Letos to bude tři desetiletí, kdy jsem si poprvé zacvičila jógu. Ve svých dvanácti jsem sice u jógy nevydržela, táhlo mě to ven, do světa.
Začala jsem profesionálně sportovat a tančit. Jóga si mě znovu přitáhla na univerzitě. Bolest zad a potřeba klidu a uzemnění mě začaly navigovat zpátky k tělu a poté hlouběji, k sobě samé. Jóga pro mě byla dlouho výborným kompenzačním cvičením. Postupně jsem nacházela potěšení i v relaxacích, koncentracích i dechových cvičeních a pránajámě. Nořila jsem se do sebe a poznávala, že i uvnitř, v tichu mi je dobře.
Cvičení jógy mě neopustilo ani v době těhotenství a ranného dětství mých dětí. Zkušenost mateřství mě vedla k rozpoznání touhy pracovat s dětmi, a tak jsem cvičila s dětmi v lesní mateřské škole, kde jsem tři roky učila (nejen jógu). Po druhé mateřské jsem si začala dělat instruktorské kurzy. První stupeň jsem absolvovala při Unii jógy ČR a druhý u Šárky Majdové (Majda Agency).
Mezi mé největší učitelské inspirace patří nepochybně Míla Sávitrí Mrnuštíková (Gítánandajóga) , Barbora Hu (Čakra jóga), Zlatuše Novotná (Prana Flow Yoga) a Aneta Pavliňáková (Hathajóga).
Pracovala jsem jako lektorka kurzů pro dospělé, seniorské kurzů jógy, jógy pro rodiče s dětmi i dětmi samotnými.
Jóga je pro mě cestou k sobě, možností setkat se s nejhlubšími vrstvami sebe sama i možností přesahu omezených hranic svého těla a prožitku života jako celku.
